Parcela má velmi malou plochu a nepravidelný tvar, což švýcarské architekty z kanceláře Harry Gugger Studio donutilo k návrhu domu s půdorysem ve tvaru mnohoúhelníka, tvořeného výslednicí regulační stavební čáry a vzdálenostní čáry lesa. V souladu se stavebními a územními požadavky navrhli architekti odstupňovanou hmotu se suterénem, dvěma plnými podlažími a částečně ustoupeným podkrovím.

Inovativní citování tradičního arkýřového okna v podobě velkoformátového prosklení s nízkými parapety a výškové členění domu ve smyslu raumplanu maximálně využívá plochy pozemku a dodává domu překvapivou prostorovou velkorysost a rozmanitost. Aby okna mohla být považována za arkýře, jak to vyžaduje stavební zákon, vystupují na východě a západě z jasně rozpoznatelné linie ohybu fasády. Díky tomu mohly na zúžené jižní straně vzniknout dobře využitelné místnosti a rozlehlá střešní terasa.

Díky rozděleným výškovým úrovním v interiéru může být dům přirozeně zasazen do strmého terénu a zároveň vytvářet terasovité venkovní prostory na všech úrovních. Velkorysé schodiště s krátkými schodišťovými rameny vytváří přirozený prostorový kontext.

Fasádu tvoří zateplený betonový sendvič. Aby dům získal minerální strukturu, která má posílit jeho plasticitu, je povrch betonové fasády otlučený. Barva betonu je světlá, teple béžovošedá.

Velkorysá okna mají dubové rámy a jsou zdůrazněna lemováním hladkou kamennou římsou. Ve skutečnosti jsou římsy z neopracovaného pohledového betonu.

Návrh zahrady odkazuje na místní prostředí s výhledem do krajiny a do navazujícího lesa. Terasovitý otevřený prostor je rozdělen do čtyř zahradních zón – lesní zahrada, zahradní háj, trvalková zahrada a bylinková zahrada –, které jsou propojeny křivolakou cestou. V inscenované choreografii je člověk proveden jednotlivými zahradními prostory a jejich náladami, jež se mění v průběhu ročních období i denních dob.