Dům se nachází v typické rezidenční čtvrti s nízkou hustotou zástavby samostatně stojících domů. Záměrem architektů bylo vytvořit dostatečný prostor pro dvě rodiny a zároveň co nejvíce zachovat původní strukturu domu typického pro danou lokalitu. Stávající budova ze šedesátých let 20. století se zateplila, přistavělo se k ní otevřené schodiště z dřevěné konstrukce a rozšířilo se podkroví.

Rekonstrukce obvodového pláště a přístavba posledního patra fasádu výrazně reinterpretovaly. Původní charakter omítnutého domu s malými otvory podlehl přání investora, aby stavbě dominovalo převážně dřevo. Díky novému obvodovému plášti může být objekt nově vytápěn geotermální energií namísto starého olejového kotle.

Objem domu doplňují další plochy v exteriéru, které slouží převážně k trávení volného času a k přístupu do budovy. Vzniklý meziprostor vytváří přidanou hodnotu v podobě vzdušného a polosoukromého venkovního prostředí.

Velkorysé otvory zdůrazňují vztah mezi oběma obytnými jednotkami. Byt v prvním patře ústí do zahrady, zatímco horní patro je úzce propojeno s lodžií. Interiér horního patra je rozšířen o půdní prostor. Díky převýšeným prostorám a střešním oknům je pocit z bydlení povznášející a zalitý sluncem.