Rodinný dům ze stoletého humna

Ačkoli bylo humno ve velmi zachovalém stavu, přistoupily architektky k novostavbě jako ke statickému novotvaru, který je vsazen do stávající stodoly. Stojí na vlastních základech a z původního humna se stala pouze jeho obálka. Původní hospodářská stavba ve vedlejším křídle už musela být zcela sanována. Původní materiál byl na stavbě znovu použit.

Prostorové, hmotové i funkční řešení domu je ovlivněno původní stavbou humna. Té odpovídá nejen vnější obálka, ale i veškeré konstrukční prvky. Ani jeden původní prvek nebyl odstraněn, nebyla provedena ani žádná výměna. To ovlivnilo například světlou výšku v centrálním prostoru, ale i netypické řazení prostor.

Některé dřevěné části fasády humna zůstaly v původní pozici. Jinde ustoupily směrem do interiéru a staly se fasádou nové vestavby. Na západní straně tak vznikla krytá terasa. Původní stoletá krytina byla místy doplněna novými skleněnými taškami. Denní světlo se do interiéru podařilo dostat skrz vysoké okenní otvory a polopropustnou částí fasády, která vznikla perforací dřevěného obkladu a natočením některých fasádních desek.