Dům v cihlové zahradě

Tradiční domy na jižní Moravě se vyznačují efektivním urbanismem. Stavělo se do tvaru L a domy byly řadové, každý z nich tak získal svůj dvůr. Toto řešení bylo skvělé jak ekonomicky, tak sociálně.

Domy se skládaly ze tří částí. Na straně otočené k ulici bydleli rodiče s dětmi, prarodiče žili v zadní části směrem do dvora. Zbytek objektu, jenž byl pokračováním traktu, sloužil jako hospodářské stavení.

Přední část domu byla kvalitativně na vyšší úrovni. Fasáda, která měla vytvářet dobrý dojem navenek, byla barevně omítnuta. V zadní části už často omítka použita nebyla, protože takové řešení bylo nákladnější. Zadní hospodářské budovy byly bez omítky. Takto vlastně bezděčně vznikala cihlová „architektura“ ve dvorech stavení – příjemná a dlouhodobá.

Autor se rozhodl tuto tradici respektovat a použít cihly pro novou budovu ve dvoře. Novostavba je dlouhá a úzká. Slouží jako přirozený plot k sousedům. Urbanistické řešení je tedy velmi podobné tomu původnímu, s jediným rozdílem: nový dům je oddělen od starého. Tím je docíleno čistého dělení starého a nového.

Použitím ploché střechy se minimalizoval konečný objem stavby, což působí na malém prostoru elegantně. Fasáda domu tak evokuje další zídku, která definuje tvar dvora a zrcadlí se v dlažbě. Půdorys domu je řešen jednoduše a funkčně. Objektu dominuje místnost s kuchyní, velký stůl a velké okno do zahrady, vedle je ložnice s úzkou koupelnou. Cílem bylo navrhnout malý dům, který respektuje své okolí.