Bílý dům

Alsóváros je historickou částí města Segedín. Po velké povodni v roce 1879 byla tato oblast téměř celá přestavěna. Charakteristickým detailem nově vzniklých staveb se sedlovou střechou jsou motivy slunečních paprsků na průčelích obložených dřevem. Tento motiv, kterému místní říkají „boží oko“, má chránit obyvatele před přírodními katastrofami. Domy lidové architektury s náznakem baroka byly stavěny v pravidelném rytmu a situovány štíty kolmo k ulici.

Stavební předpisy vzniklé před pouhými několika desítkami let požadují uzavřenou uliční čáru s minimální výškou hřebene budovy, aby ulice získaly více městský charakter. Výsledkem je ale paradoxně bezcharakterní, bungalovitý a monotónní urbanismus, v rámci něhož dodnes přečkalo pouze několik historických domů.

Ačkoli se architekti ze studia Théque Atelier museli vypořádat s týmiž předpisy, chtěli této čtvrti vrátit lidské měřítko přeformulované současným architektonickým jazykem. Vznikl tak jednoduchý bílý dům, který v současné džungli stylů a tvarů vyčnívá. Odkaz „slunečního domu“ je citován skrze atrium, jež dává vyniknout dvěma protilehlým štítům při zachování starého rytmu ulice.

Dům má dva charaktery: do ulice je uzavřený, do zahrady otevřený. Vnitřní prostor je logicky organizován kolem venkovního atria. Společenské a soukromé prostory jsou jasně odděleny. Z jihu je dům, během poměrně teplých maďarských lét, chráněn verandou současného charakteru.